Čtyři videa ze sbírky Kunsthalle Praha, která byla vybrána pro kulturní centrum Wilhelm Hallen v Berlíně, v těchto dnech příkladně ilustrují bohatost a rozmanitost současné české umělecké scény. Pochází jak od etablovaných, tak i začínajících umělců a umělkyň a zdůrazňují různorodé přístupy k pohyblivému obrazu v rámci jejich jedinečných uměleckých praxí.
Videa spojuje otázka lidské identity zobrazované z různých úhlů pohledu a skrze různé časové roviny. Zbyněk Baladrán zkoumá identitu prostřednictvím archeologie historické paměti, zatímco Ján Mančuška se věnuje napětí mezi realitou a inscenací. Naopak imaginativnější videa Markéty Magidové a Marka Thera se zabývají tématy genderu a sociální identity.
Vybraná videa současně pomyslně mapují vývoj českého video artu posledních dvaceti let. Ten je neodmyslitelně spjatý s výrazným technologickým posunem, jenž se přirozeně promítá i do vizuální kvality děl.
Výstava: Neklidné identity: Současný český videoart ze sbírky Kunsthalle Praha , HALLEN06, Berlin Art Week 2025, Wilhelm Hallen, Kopenhagener Straße 60-68, Kurátorka: Barbora Ropková, do 14. září 2025

Zbyněk Baladrán
Act of Repeating, 2005
SD video, 4:14 min.
edice 1/3 + 1 A.P.
Kunsthalle Praha, © Zbyněk Baladrán
Dílo Act of Repeating patří k Baladránově rané tvorbě, v níž převážně pracoval se soukromými, uměleckými a kulturními archivy. Racionálně až vědecky zde zkoumá identitu optikou historické paměti a zároveň odhaluje vlastní citový vztah k zobrazovaným motivům.
Zbyněk Baladrán (* 1973) se ve své tvorbě zaměřuje na společenské vztahy, manipulativní marketingové techniky a jejich vztah k umění, rozpory současného světa a odkaz meziválečné avantgardy. Zabývá se také socialistickou minulostí, důsledky přechodu společnosti do neoliberálního kapitalismu a vztahem mezi uměním a společností.

Ján Mančuška
Dvojník (ze série True Story), 2009
video, zvuk, 3:48 min.
edice 1/5 + 2 AP
Kunsthalle Praha, s laskavým svolením Ján Mančuška Estate; Hunt Kastner, Praha; Andrew Kreps Gallery, New York; Meyer Riegger Berlin/Karlsruhe; © Ján Mančuška Estate, 2009
Dvojník je založený na absurdní kafkovské zápletce, v jejímž jádru stojí paralelní existence „skutečného“ dokumentu a inscenovaného monologu. Obě vrstvy příběhu jsou absurdní, což vede k inverzi dokumentárního obrazu, který je čím dál inscenovanější, a naopak. Schizofrenní zdvojení se stejně jako samotný příběh vyhýbá závěrečnému rozuzlení.
Ján Mančuška (1972, Bratislava – 2011, Praha) byl český konceptuální umělec slovenského původu, známý svým zkoumáním sociální reality prostřednictvím různých médií, včetně pohyblivého obrazu, instalací, objektů a performance. Ve své tvorbě často využíval každodenní předměty ke kritickému zrcadlení společenských témat a zároveň pracoval s jazykem, architekturou, designem a životním stylem.

Mark Ther
Villa?, 2011
film, 12:05 min.
edice 1/3
Kunsthalle Praha, © Mark Ther
Na pozadí estetiky meziválečné vily film pojednává o homosexualitě a historii jedné sudetské rodiny. Dlouhé, rozostřené a vizuálně silné záběry míst a postav v interiéru vily v kombinaci s chybějícím dialogem vytvářejí dojem tísnivé přízračnosti, která prostupuje celým příběhem.
Mark Ther (* 1977) je videoumělec a také známý kreslíř a scénograf. Jeho videa charakterizuje humor a zároveň upřímnost, s jakou se dotýká tabuizovaných témat, odkazuje na popkulturu a vypráví utajované příběhy. Prostřednictvím queer estetiky a prvků žánru dokufikce se Ther ve své videotvorbě zabývá sudetoněmeckou kulturou a historií, jakož i homosexuální identitou.

Markéta Magidová
Infamia, 2023
3D CGI animace, 10:35 min.
edice 1/5
Kunsthalle Praha, © Markéta Magidová
Vizuální stránku Infamie inspirovaly starověké pompejské sochy a mozaiky i nápisy, které zanechali muži na zdech tamějšího nevěstince. Vyprávěním milostného příběhu pompejského gladiátora a sexuální pracovnice zkoumá Markéta Magidová téma vzájemného porozumění a sociálních konstruktů.
Markéta Magidová (* 1984) je česká vizuální umělkyně a režisérka, která tvoří především krátké animované filmy, sochy a digitální malby na pomezí fyzického a virtuálního světa. Zkoumá lidskou představivost skrze pohled druhých a kódované reprezentace v dějinách umění. Mezi její témata patří dětská představivost, gender, společenské normy a propojení mytologie se současným životem. Její filmy, digitální obrazy a sochy vytvářejí imerzivní světy a prostory k zamyšlení.
Foto a zdroj: Kunsthalle Praha







Diskuze k tomuto článku