Charles Baudelaire se stal zásadní osobností pro nadcházející moderní umění – byl „prokletým“ básníkem, ale také břitkým kritikem výstav, inspiroval celé generace svou tvorbou, názory i životními příběhy. V těchto dnech si připomínáme 200 let od jeho narození a jeho stále živou poezii; Český rozhlas u této příležitosti nabízí celý cyklus pořadů – premiérové četby a zcela nový překlad Květů zla – nejznámější básnickou sbírku z roku 1857.
Občas je zajímavé si představit, jak by asi vypadala životní pouť a poezie Charlese Baudelaira (1821 – 1867), kdyby v létě 1841 doplul až do Indie… Zde by patrně oslavil své dvacáté narozeniny. Na onu cestu se totiž skutečně vydal, avšak po neshodách s kapitánem i ostatními pasažéry odmítl dále pokračovat a vystoupil na ostrově Bourbon (dnes Réunion). Důvody neznáme, básník nezmiňuje žádné, ale naopak čtenáře mystifikuje, když v autobiografické poznámce líčí své „první dobrodružství, loď bez stěžní, Malabar, Ceylon, Hindustan, Mys Dobré naděje, šťastné procházky…“. Býval by napsal místo temně syrové reflexe – Květů zla třeba Lotosové květy prozářené mystickou nadosobní harmonií? To už se nedozvíme; o tak bytostné změně se však dá pochybovat.
Zbytek tohoto článku je viditelný pouze pro přihlášené.
Pro přístup ke všem článkům se přihlaste, nebo se zdarma zaregistrujte
Diskuze k tomuto článku