Jiří David je již řadu let známým a kontroverzním umělcem české výtvarné scény. Širší veřejnost patrně zná z minulosti jeho neonové srdce zářící nad Pražským hradem či obří trnovou korunu na střeše Rudolfina. Stranou velkoměsta – v tichu svého ateliéru se zahradou se však soustavně věnuje i komornějším výrazovým prostředkům, zvláště pak malování obrazů. K nim se pravidelně navrací od svých realizací ve veřejném prostoru, pedagogické činnosti nebo výstavě v zahraničí. Autorův přednes je proměnlivý, mění styly a přístupy, v kterých se odrážejí nové zkušenosti či životní okolnosti – pro své aktuální téma vždy hledá odpovídající formu a techniku. Umělec jeho typu se však nespokojí jen se samotnou tvorbou – psaným slovem se polemicky vyjadřuje i k obecnějším, často citlivým, kulturním fenoménům, za což sklízí souhlasná uznání, ale zrovna tak i vypjaté negativní kritiky. Tvrdí však, že se po šedesátce už poněkud zklidnil. Nezdá se. Také současná rozsáhlá výstava jeho nejnovějších obrazů v pražském DOXu dokládá spíše další tvůrčí rozlet, nečekaný až provokativní úhel pohledu a nebývalou otevřenost vůči dalším impulzům.
Tvá současná výstava obrazů se setkává s nezvykle pozitivním až nadšeným přijetím. Čekal jsi takové reakce?
Zbytek tohoto článku je viditelný pouze pro přihlášené.
Pro přístup ke všem článkům se přihlaste, nebo se zdarma zaregistrujte
Diskuze k tomuto článku