V těchto dnech můžete ještě shlédnout pozoruhodnou výstavu českého umění, které se rodilo převážně na přelomu 19. a 20. století a rozvíjelo v následujících letech. Vybraná tvorba v Liberci reprezentuje pochmurné téma tak, jak jej s oblibou pojímali symbolisté, představitelé dekadence či dokonce vyznavači spiritismu. Mezi vystavujícími naleznete známá jména: Jakuba Schikanedera (viz. pastel z let 1890 – 1900 na titulní fotografii), Josefa Váchala nebo členy skupiny Sursum. „Lidský život je požehnán i proklet obrazy. Jen v obrazech je s to pochopit sám sebe, nezachytitelné jsou obrazy, jsou v nás od počátku stáda, jsou starší a mocnější, než naše myšlení, jsou v bezčasovosti, uzavírají v sobě minulost a budoucnost, jsou dvojakou snovou vzpomínkou a jsou silnější než my… (Hermann Broch- Smrt Vergilova, Praha 1937, s. 66)
Druhá polovina 19. století je charakteristická vzedmutím myšlenkových a uměleckých proudů, které jako protipól k průmyslové revoluci zakládaly svou filozofii na návratu k přírodě. Svým způsobem navazovaly na Goethovo pojetí světa a přírody, v nichž se hmota a duch (tělo a duše, rozloha a myšlenka) jeví jako aspekty jednotné a věčné přírody – boha, která si v člověku uvědomuje samu sebe.
Zbytek tohoto článku je viditelný pouze pro přihlášené.
Pro přístup ke všem článkům se přihlaste, nebo se zdarma zaregistrujte
Diskuze k tomuto článku